Tipy na výlet

Vřele Vám tímto doporučujeme prohlídku cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna, ve spojitosti se splutím části řeky Vltavy z Českého Krumlova.
Zapůjčte si loď nebo raft v naší půjčovně a prožijte příjemný výlet splutím nejhezčího úseku řeky Vltavy. Při té příležitosti pak na konci výletu navštivte tuto národní kulturní památku, pouhých 8 km od Českého Krumlova.

Podle barokních klášterních kronikářů založil Přemysl Otakar II. Zlatou Korunu jako výraz díků Bohu, který mu umožnil roku 1260 zvítězit v bitvě u Kressenbrunnu nad silnějším vojskem uherského krále Bély IV. Cisterciáky z nejvýznamnějšího rakouského opatství Heiligenkreuz sem roku 1263 povolal Přemysl Otakar II. - v podstatě jako oporu své moci proti Vítkovcům, kteří si v té době tvořili v jižních Čechách mocnou doménu. Bývalé opatství ve Zlaté Koruně patří k nejlépe dochovaným cisterciáckým klášterům na české půdě.
Hora Kleť
Kleť - 1084 m n. m. - je nejvyšší horou Blanského lesa, jenž se rozkládá v severozápadní části okresu. Z roku 1624 pochází zpráva, že se zde nachází „hojnost zvěři - jelenů, laní, medvědů, srnců, vepřů a sviní divokých, rysů, vlků, divokých koček, lišek a zajíců, tetřevů i mnoha čižebných ptáků".
 
Hrad Rožmberk se nalézá 20 km jižně od Českého Krumlova na protáhlém ostrohu nad řekou Vltavou.

Hrad Rožmberk byl založen v první polovině 13. století příslušníkem mocného rodu Vítkovců Vokem z Prčice, který se poté začal psát podle svého sídla Vokem z Rožmberka. Hrad byl pojmenován podle pětilisté růže, kterou měl v erbu jeho zakladatel. Německý název Rosenberg (růžový hrad) byl počeštěn do podoby Rožmberk. Rožmberkové vybudovali z hradu překrásné renesanční sídlo.
Kájov - Poutní kostel Panny Marie
Poutní kostel Panny Marie - původní stavba kostela je z 2. poloviny 13. století. Kostel byl zničen za husitských válek roku 1422 a v roce 1469, kdy vojska zničila i školu. Nynější kostel byl postaven v pozdně gotickém slohu v letech 1471 až 1488. V roce 1670 dal lékař Ondřej Volkshofer z Krumlova postavit oltář. Poutní kostel Kájov leží 4 km západně od Českého Krumlova.
 


Zřícenina hradu Dívčí Kámen se nachází u vsi Třísov, 9 km severovýchodním směrem od města Český Krumlov. Hrad stál na vysokém skalnatém návrší, obtékaném řekou Vltavou a Křemežským potokem, který se pod hradem vlévá do Vltavy.
Zámek Hluboká nad Vltavou byl původně hradem a prošel mnoha přestavbami. Do historie vstoupil roku 1290, kdy byl pod jeho hradbami popraven za údajnou velezradu Záviš z Falknštejna. Od roku 1661 vlastnili Hlubokou Schwarzenbergové, kteří dali zámek nejdříve přestavět barokně a v 19. století romanticky v duchu windsorské novogotiky. V bývalé zámecké jízdárně dnes sídlí Alšova jihočeská galerie s expozicí gotických maleb a soch a dále s holandským a vlámským malířstvím 17. a 18. století a s proměnnými výstavami v hlavním sále. Mimořáně kvalitní je také zámecká zbrojnice.
ZOO OHRADA Hluboká nad Vltavou leží v těsné blízkosti města a zámku Hluboká nad Vltavou, vedle loveckého zámku. Chováme: 131 savců ve 32 druzích, 606 ptáků ve 119 druzích, 55 plazů ve 21 druzích, 5 obojživelníků ve 2 druzích, kolem 19 ryb v 7 druzích a 5 bezobratlých ve 2 druzích. Zaměření : Zaměřujeme se především na chov našich druhů s rozšířením na zvířata Evropy a mírného pásu Asie. V posledních letech věnujeme zvláštní pozornost zejména ohroženým druhům české a evropské fauny. Nechybí však ani expozice představující faunu a flóru Austrálie, Ameriky a Afriky.
Myšlenka spojení Vltavy a Dunaje, dvou řek tekoucích do rozdílných moří, vznikla již v polovině 14. století, v době císaře Karla IV. Taková hospodářsky potřebná vodní cesta by vytvořila z českých zemí významnou křižovatku nejen suchozemské, ale i vodní dopravy. K uskutečnění odvážného nápadu došlo až na konci 18. století. Tehdy se projevil ve vnitrozemí nedostatek dřeva a jeho cena stále stoupala. V pohraničních jihočeských oblastech zůstávaly obrovské plochy lesa dosud nevyužity, protože k nim nevedly žádné přístupové cesty. Za účelem dopravy dříví byl vybudován Schwarzenberský plavební kanál, jedna z nejpodivuhodnějších vodních staveb své doby. Nová vodní cesta umožnila splavování polenového dříví ze Šumavy a jeho dopravu na odbytiště ve Vídni, čímž se podařilo hospodářsky využít lesní bohatství dosud nepřístupných šumavských hvozdů.